Jan XXIII.

3. června

Vlastním jménem Angelo Guiseppe Roncalli, se narodil 25. listopadu 1881 v Sotto il Monte v Itálii. V roce 1904 byl vysvěcen na kněze, v I. světové válce působil jako vojenský kněz; od r. 1922 jako člen římské kurie působil v Bulharsku, jako nuncius působil v Paříži. V roce 1953 byl povýšen papežem Piem XII. na kardinála a benátského patriarchu, odkud přijel do Říma na volbu papeže. 28. října 1958 byl zvolen papežem, který si zvolil jméno Jan XXIII.

O tomto papeži, jehož pontifikát trval "pouze" necelých pět let, se říká, že změnil církev a změnil i svět. Jeho dobrota, srdečnost a otevřenost nezůstala zapomenuta. Jeho význam byl pochopen teprve po jeho smrti.

Už po třech měsících v úřadě svolal II. Vatikánský koncil, který začal 1962 a způsobil obnovu církve. Zvýšil počet kardinálů na více jak 70, mezi kardinály byl jmenován první Japonec a černý Afričan.

Zemřel 3. června 1963 v Římě v Itálii. Svatořečen byl 27. dubna 2014 papežem Františkem.

Norbert – patron Čech

6. června

Svatý Norbert, zakladatel řádu a arcibiskup se narodil r. 1082 v Xantenu. Zážitek s bouří, který prožil r. 1115 při jízdě na koni jej ovlivnil natolik, že pocítil blízkost smrti a slíbil změnu života. Dosud jako podjáhen se dal vysvětit na kněze a jako putovní kazatel procházel zemí a hlásal slovo Boží. Roku 1118 rozdal svůj majetek a odešel do jižní Francie, kde působil jako posel víry. Po těžké nemoci se r. 1120 usadil ve flanderské pustině v Prémontré, toto místo se mělo stát zárodkem premonstrátského řádu, můžeme říci že je to místo myšlení a editace. Dal svému malému společenství řeholi sv. Augustina. Premonstráti, odění v bílé řeholní roucho, se snažili s neúprosnou vážností a nejpřísnějším duchem pokání obnovit původní řeholní ideál. Po šesti letech přijal Norbert potvrzení svého řádu z rukou papeže Honoria II. v Římě. Vrátil se do Prémontré a dostal jmenování magdeburským arcibiskupem. Do Magdeburku došel o několik měsíců později a bos. Brzy přivedl pokleslou diecézi k rozkvětu. Jeho reformy však s sebou přivedly i mnoho nepřátel a byly spáchány i atentáty na arcibiskupa.

Zemřel 6. června 1134 v Magdeburgu, kde byl pochován v řádovém kostele. Svatořečen 1582 Řehořem XIII.

Na Strahově v basilice Nanebevzetí Panny Marie, na hlavním oltáři ve zlaceném mosazném sarkofágu je v ebenové rakvi pohřbeno tělo zakladatele premonstrátského řádu a později magdeburského arcibiskupa sv. Norberta. Jeho ostatky byly na Strahov převezeny opatem Questenberkem v roce 1627 a v roce 1873 přeneseny z hlavní lodi basiliky sem do kaple sv. Norberta, dříve kaple sv. Voršily, kde odpočívají v blízkosti Nejsvětější svátosti oltářní dodnes.

Byl zařazen i s Vítem mezi české patrony a je vzýván i v Litaniích k českým patronům. Jeho hrob je veřejně přístupný v chrámu.

Vít – patron Prahy a Čech

15. června

Vít, který se narodil pravděpodobně na jihozápadním pobřeží Sicílie, se dožil jen sedmi let. Svou kojnou Krescencií a vychovatelem byl tajně vychováván křesťansky. Jeho otec, pohan, žádal po dítěti přísežné zapření víry v Boha. Vít společně s oběma dospělými uprchl do Lucany. Jednoho dne však byli dopadeni a předvedeni před císaře Diokleciána, který krutě pronásledoval křesťany. Vít uzdravil nemocného císařova syna z padoucnice. Císař je však nechal vhodit do kotle s vařícím olejem. Všichni však z něj vystoupili neporušeni. Lev, kterému byli předhozeni k žrádlu, si lehl k jejich nohám a lízal jim je. Dioklecián se rozzlobil a nechal všechny natáhnout na skřipec a pak je stít. Několik šlechticů hlídalo dle legendy těla mrtvých, až se našla jedna křesťanka, která je pochovala. Vše se stalo v roce 304.

Vít patří k nejpopulárnějším světcům katolické církve. Ve 14. století byl přijat mezi 14 svatých pomocníků v nouzi. Nejslavnějším kostelem, nesoucím jeho jméno je dóm sv. Víta v Praze, který byl postaven k uchovávání relikvie Vítovy paže.

Markéta – Dagmar

16. června

Narozena r. 1186 v Čechách, zemřela jako královna Dagmar, manželka dánského krále Valdemara, roku 1213 v Ribe v Dánsku. Byla dcerou Přemysla Otakara I. a jeho první manželky Adléty; sestra sv. Anežky České.

Je příkladem české ženy, jejíž působení v cizí zemi přispělo ke zjemnění a zlidštění drsného místního prostředí a mravů.

Její jméno Dagmar, které ji Dánové dali (Jitřenka), svědčí o její povaze a charakteru jejího působení.

Tomáš More

22 červen

Tomáš More, lord kancléř za krále Jindřicha VIII. Narodil se 7. února 1478 v Londýně; studoval práva v Oxfordu. Patřil k velkým humanistům, patřil mezi úzký okruh přátel Erasmema Rotterdamského. Po studiích se stal poradcem Jindřicha VIII., ten si velmi vážil svého vzdělaného důvěrníka a v roce 1529 jej jmenoval lordem kancléřem. Tomáš byl v té době šťastně ženat a otcem několika dětí. Jeho vyhraněný právní cit vyznačoval vedení jeho úřadu. Vždy byl věrný svému katolickému smýšlení, odsuzoval královy úmysly rozvodu manželství a jeho soužití s Annou Boleynovou.

V roce 1532 se vzdal svého úřadu lorda kancléře. Roku 1534 nesložil přísahu o supermátu, tj. uznání krále jako hlavy anglikánské církve. Byl mu zabaven majetek a byl uvržen do žaláře v Toweru. Po patnáctiměsíčním utrpení ve vězení byl odsouzen Jindřichem VIII. k smrti za velezradu. Byl blízkým přítelem Jana Fishera, vynikajícího kazatele a laskavého duchovního a kardinála, který byl popraven několik dní před Tomášem Morem.

Tomáš More i Jan Fisher byli svatořečení 19. května 1935 a jejich svátek byl stanoven na 22. června.

Po Morově a Fisherově smrti řekl Erasmus Rotterdamský: "Byli to nejmoudřejší a největší mužové, jaké kdy Anglie měla."

Arnošt Pražský (z Pardubic)

30. června

Arnošt se narodil kolem roku 1305 v Pardubicích, své mládí prožil v Kladsku, kde jeho otec zastával úřad královského purkrabího. První vzdělání získal ve farní škole v Kladsku. Zde v kostele sv. Jana prožil před obrazem P. Marie vnitřní osvícení. Další vzdělání získal v klášterní škole v Broumově a na katedrální škole v Praze. Na univerzitě studoval v Bologni a Padově, kde se seznámil s "devotio moderna".

Roku 1338 se stává děkanem kapituly při pražské katedrále a jedním z nejbližších rádců Karla IV., který využívá jeho schopnosti při různých poselstvích, zvláště k papeži.

14. ledna 1343 se stává pražským biskupem. Vysvětil ho papež Kliment VI. v Avignonu, kam vedl poselství. 30. dubna 1344 dochází k povýšení pražského biskupství a Arnošt se stává prvním pražským arcibiskupem, kdy vysvětí prvního litomyšlského biskupa Jana a vysvětí základní kámen ke katedrále sv. Víta v Praze.

Jeho činnost metropolity je velmi bohatá, a to i v oboru literárním. Zakládá kostely a kláštery. Arnoštovy myšlenky v mnohém ovlivnily činnost císaře Karla IV. Byl jedním z vážných kandidátů na papeže, tuto možnost však odmítl.

Umírá v Roudnici nad Labem roku 1364 a je pochován v kostele P. Marie v Kladsku.