1. prosinec 2020

Buďte (zůstávejte) bdělí!

Můžeme si představit následující nepříjemnou situaci: mladý člověk ve službě osoby pro hlídání dětí upadne do spánku nebo si někam na malou chvíli odskočí, děti běhají po celém domě a jejich rodiče, kteří měli přijít domů ze zábavy kolem půlnoci, přijdou o něco dříve, než se plánovalo! Voják, který konal svou službu na hlídce a byl přistižen, že usnul, je pak postaven tvrdě, bez milosti před vojenský soud. A po právu, neboť jestliže hlídači spí, kdo se může cítit bezpečně? My křesťané věříme, že „Ježíš přijde opět ve slávě, aby soudil živé i zemřelé.“ Podle Bible se náš vztah k Bohu zakládá na posvátném partnerství či společenství, na smlouvě. Jsme jeho spolutvůrci, spolupracovníci při přetváření této planety na lepší místo k životu pro všechny. Ve chvíli, kdy to nejméně očekáváme, Pán nás může povolat. Snad to pro nás nebude nepříjemná situace. „Buďte neustále bdělí, bděte!“ (evangelium)

První čtení je modlitbou v nouzi, v utrpení. Boží lid, který se vrátil z Babylonského vyhnanství zakouší frustraci. Obnova nepostupovala tak, jak doufali a očekávali. Za vinu to přičítají svým vlastním hříchům. Ať Bůh zasáhne a pomůže! Žalm je podobnou modlitbou. „Pastýřem Izraele“ je Bůh, vůdce svého vyvoleného národa i vůdce náš. „Muž tvé pravé ruky“ je král, který zastupuje lid, každého z nás. Naše země, společenství, rodina a my sami – všichni potřebujeme Boha, aby sestoupil a spasil nás z narušeného řádu, jenž jsme ve svém životě dopustili, a to opakovaně! Advent, čtyřtýdenní příprava na Vánoce, znamená „příchod“. Ať Bůh sestoupí ve svém Pomazaném, v Mesiáši, v Ježíši Kristu! Ale abychom ho mohli přijmout, musíme se mu otevřít. „Bože obnov nás, rozjasni svou tvář a budeme spaseni“. (žalm)

Ve druhém čtení vidí sv. Pavel komunitu v Korintě, jak čeká na zjevení našeho Pána Ježíše Krista. Děkuje Bohu za milosti, které jim byly prokázány v Ježíši Kristu: Dar promlouvat a dar poznání. Později jim v dopise sdělí, aby tyto dary používali dobře a správně. Čekat a vytrvat až do konce vyžaduje Boží sílu, ale nakonec to s jeho pomocí dokážou. „Bůh je věrný.“ Boží slovo pro nás by mohlo být: Očekáváme poslední zjevení Ježíše Krista. Bůh nás obdařil dary. Jak jsme je použili, využili? Vytrvat jako opravdoví křesťané není snadné. Modleme se za to! Bůh věrný zůstává.

Smysl dnešního podobenství v evangeliu je jasný. Náš Pán je „na cestách, v cizině“. Vstoupil na nebesa, ale navrátí se zpět. Děláme, to co máme, co nám bylo svěřeno za úkol? Opravdu, jsme spíš „nynějším moderním“ pokolením. Mladí si chtějí užít všeho, čeho užít právě lze. Jsou jako vysokoškolští studenti-odpadlíci, kteří neměli dostatečnou vytrvalost a sílu k tomu, aby nejdříve zodpovědně studovali, a pak by si později mohli užívat skvělejšího života. Dospělí se mohou stát malátnými, ztratit svůj osobní vztah k Bohu, jak se to může stát i navzájem partnerům v manželství. Bůh řekl církevní obci v Efezu: „Vznáším proti Vám toto: odvrátili jste se od své původní lásky“ (Zjev. 2, 4). „Buďte bdělí, mějte s na pozoru! Nevíte, kdy nastane určený čas.“