15. prosinec 2025

Nevím jak vy, ale stává se mi poměrně často, nejen v profesním životě, ale i v běžném, že mnohdy se věci řeší tak nějak „povrchně“. Přečteme si něco, nebo vyslechneme kolegu, či známé a zaujmeme stanovisko. Všeobecné, nic neříkající a tím je pro nás věc vyřešena. Zamyslíme se nad tím problémem ještě někdy? Nebo to pustíme z hlavy, neboť se nás to bezprostředně netýká...

Když listujeme Písmem, zaujmou nás pravděpodobně slova Pána Ježíše, které řekl Petrovi: „Zajeď na hlubinu a spusťte sítě k lovení“. (Lk 5,4) Když to udělali, zahrnuli tak veliké množství ryb, že se jim sítě bezmála trhaly.

Co znamená pro nás zajeď na hlubinu? Třeba dnešní odpoledne si v tichu sednout, zavřít oči, a tak jak nám radil otec Jiří představit si jeskyni na Betlémských pláních... Jaká byla, zkusme ve své představivosti vstoupit dovnitř, co uvidíme? P. Marii? Josefa? Dobytek? Jesle a v nich Dítě? Ty, kteří přišli, aby vzdali hold dítěti? A kde jsem já? Jsem zde také…?

A díky myšlenkám, mohu doputovat i k poznání svého života. Objevit mnohá zranění, kterými jsem prošla. Je důležité se nezastavit a nezůstat jen na povrchu problému, je důležité jít dál, „zajet na hlubinu“. Jenom tak mohu v tichosti a v klidu projít svým životem. V mých sítích nenahrnu množství ryb jako Šimon – Petr, ale zachytím spoustu okamžiků, které jsem prožila.

Opět se mohu setkat s těmi, kteří mne provázeli... Mohou se objevit okamžiky, které nebyly těmi radostnými. Ale z pohledu dnešního mohu objevit i v těchto okamžicích něco, co může změnit mé vztahy k aktérům těchto příběhů. Můžu objevit své pochybení a můžu dojít k poznání, že i tyto okamžiky přispěly k formování mé osobnosti a díky nim jsem se vydala jiným směrem. Místo cesty široké a rovné,  třeba úžasné kariéry ve vrcholovém managmentu nadnárodní firmy..., jsem zvolila úzký chodník nerovným terénem, běžný život obyčejné ženy, která mimo práci v zaměstnání se věnuje domácnosti, výchově dětí a všemu co s tím souvisí a snaží se být vždy nablízku těm, kteří právě potřebují její pomoc...

Mohu v mysli také prozkoumat mé vztahy ke svým blízkým, přátelům, kolegům i ostatním. Budu-li poctivě hodnotit své vztahy, určitě objevím mnoho, co by bylo možno změnit. Najít způsob, jak obnovit přátelství, která pomalu umírají... Ale bez toho, abych zajela na hlubinu, abych nezůstala na povrchu, skutečně se pohroužila do svého života, nenajdu cestu ke změně. Nenajdu cestu ke skutečně pevným rodinným vztahům a přátelství, které vytrvá a v době nouze si vzájemně pomůžeme. Bez toho nelze vytvořit domov pro všechny, aby poznali že skutečný domov je obrazem bezpečí pro všechny, kteří sem patří, je to místo, kde mohou vždy najít pomocnou ruku a hlavně někoho, komu důvěřují a mohou se svěřit i s největším tajemstvím.…

Je třetí neděle adventní, neděle radostná, tedy máme víc jak polovinu adventu za sebou. Kdy jindy než v tyto dny najít čas, abychom cesty křivé urovnali, údolí snížili, obrátili se a měli srdce čistá, jak nás vyzývá Jan Křtitel. Nebuďme povrchní, jako svět, který je kolem nás. Pokud budeme mít touhu, zajet na hlubinu a nevíme jak, stačí velmi jednoduchá rada našich moudrých předků. Padněme na kolena a prosme s růžencem v ruce o pomoc, Matka Boží nás povede po naší cestě, abychom skutečně zajeli na hlubinu…