21. červenec 2026

V letním čase se můžeme probírat časopisy, knihami a objevíme mnoho zajímavého a poučného. Papež, který zemřel před více jak osmi sty lety dokázal ovlivnit i českou historii korunovací Přemysla Otakara I. Svatořečil zakladatele sázavského kláštera sv. Prokopa, který zaujímá místo mezi českými zemskými patrony.

Vlastním jménem Lotario dei Conti di Segni se narodil kolem roku 1161 nedaleko Říma. Studoval teologii na univerzitě v Paříži a právo v Boloni. Papežem byl zvolen 8. ledna 1198 ve věku třiceti sedmi let. V okamžiku volby měl hodnost kardinála-jáhna, kněžské svěcení přijal 21. února 1198, následný den usedl na Petrův stolec. Jeho pontifikát trval do 16. července 1216. Minulý týden jsme tedy vzpomněli 810 let od jeho úmrtí.

Inocenc podporoval Otu Brunšvického. Přemysla Otakara I., přiměl přejít na Otovu stranu. Papežský legát Guido z Praeneste Přemysla znovu korunoval v srpnu 1203 a v dubnu 1204 papež jeho královskou hodnost konečně uznal. Přemysl Otakar I. požádal Inocence III. o povýšení pražského biskupství na arcibiskupství. Papež však Přemyslovu žádost odmítl.

Přemysl Otakar I. se velmi zasazoval o svatořečení Prokopa, zakladatele Sázavského kláštera. Dne 2. června 1204 Inocenc III. kanonizoval Prokopa. Seznam českých zemských patronů tak byl Inocencem III. rozšířen.

Roku 1209 doputovalo do Říma dvanáct mužů v hábitech, které vedl syn bohatého obchodníka z Assisi a žádali, aby jim papež schválil pravidla života složená téměř výhradně z citátů evangelia. Inocenc váhal, ale nakonec řeholi schválil ústně, bratři přijali tonzuru a František jáhenské svěcení. Bratři vyměnili poslušnost za svobodu kázat.

Inocenc byl právník, věděl, že právo všude nedosáhne. V Římě vybudoval špitál Santo Spirito in Sassia, jako promyšlenou instituci, jejíž uspořádání se stalo vzorem pro městské nemocnice v celé Evropě. K budově, která slouží nemocným dodnes, se pojí i opatření Inocence. Ten nechal u klášterních bran zřizovat otočná kola, do nichž matka mohla dítě anonymně vložit, zaklepat a odejít. Dítě se octlo uvnitř kláštera, matka zůstala nepoznána. Dnešními slovy babybox. Rozšíření tohoto opatření mimo papežský stát bylo pomalé, neboť klášter, který kolo zřídil, musel nalezené dítě uživit.

Inocenc III. zahájil 11. listopadu 1215 IV. lateránský koncil, který můžeme označit za vrchol jeho pontifikátu. Ve třech zasedáních prošlo sedmdesát dva kánonů. Katolická církev jej dodnes počítá jako dvanáctý ekumenický sněm a označuje za nejvýznamnější koncil vrcholného středověku.

Z rozhodnutí koncilu tři přežila staletí.

Slovem transsubstanciace poprvé oficiálně pojmenoval proměnu chleba a vína v tělo a krev Kristovu. Pojem existoval už dřív, koncil z něj udělal závazné učení Církve.

Dekret Omnis utriusque sexus uložil každému křesťanovi, který dosáhl užívání rozumu, vyzpovídat se alespoň jednou ročně a přijmout eucharistii. Zpověď se tím proměnila z výsady horlivců v běžnou součást roku, stejně jako Velikonoce.

Nejtišší revoluce se skrývá v kánonu, jenž zakázal kněžím účastnit se Božích soudů. Ordál – zkouška rozžhaveným železem nebo vodou – ztratil bez kněžského požehnání smysl. Latinská Evropa se tak během jedné generace rozešla se soudní praxí, kterou dědila po germánských předcích, a vydala se cestou dokazování a výslechu.

Inocenc III. byl autorem traktátu, který proslul pod názvem O pohrdání světem a nicotnosti člověka a jehož opisy se po Evropě šířily po celá tři století. Sepsal jej dávno předtím, než usedl na Petrův stolec. Inocenc III. byl mužem, jehož slovo přinutilo ustupovat krále i císaře. Za osmnáct let svého pontifikátu dokázal změnit ustálené postupy a pohledy na život.