7. červen 2019

Letošní úvodní slovo Mgr. P. Rudolfa Kopeckého O.Melit. k poutníkům na pouti Řádu maltézských rytířů s Pány nemocnými do Lurd ve dnech 2. – 6. května bylo zaměřeno na hledání štěstí.

Měsíc květen je považován za nejkrásnější měsíc. Po zimě se vše probouzí, rozkvétají květiny, pupeny stromů se rozvíjejí a zahalují jednotlivé větve nejprve světlými lístky, které postupně tmavnou a nabývají na velikosti. Člověk má pocit, že ta krása kolem něj jej přivání ke štěstí... Mám za to, že krátké zamyšlení nás navede tím správným směrem.

„Každé lidské srdce chce být šťastné. Je také přáním naší nebeské Matky Panny Marie, ke které putujeme, abychom byli šťastní. Všechny převraty, bouře a revoluce i práce člověka, mají jeden cíl – chtějí dopomoci ke štěstí. Ale často naplňují srdce místo štěstí blátem a neřestí. A čím víc si takových věcí do srdce dáme, tím více se cítí nešťastně. Pravdivost toho potvrzují i mnohé sebevraždy, vraždy a násilí. Hlubina lidského srdce! Je v něm touha po štěstí, ale kdo může tuto touhu naplnit? Jediný Bůh-Stvořitel. Panna Maria zná pravé štěstí, proto jako Matka chce, aby byly šťastné její hodné děti. A to je jen tehdy, žijeme-li v milosti Boží posvěcující.

Sv. Tomáš Akvinský k tomu říká: „Být šťastný znamená spojit se s Bohem. Kdo získal Boha, přivlastnil si štěstí.“ To jsou dějiny lidského srdce. Tyto dějiny jsou uloženy v životopisech svatých. I tvé srdce je toho důkazem, že čím jsi Bohu blíž, tím více se cítíš šťastný. V Písmu sv. se mluví o štěstí, že záleží na upřímnosti a spravedlnosti a mluví se o hříchu, když někdo opustí cestu přikázání Božích, potom má zármutek, který „vysušuje kosti“. Není totiž pokoje bezbožným. Nechceme-li Boha učinit lhářem, nezbývá jen věřit. A nechceme-li ze sebe udělat blázny, je třeba podle víry žít. Zde na světě potřebujeme blaho, hledáme štěstí. Podmínka však je: „Hledejte nejprve Boží království.“

Při lurdských zjevení řekla Panna Maria Bernadettě: „Učiním Tě šťastnou, ale nikoliv štěstím tohoto světa.“ Bernadetta nebyla bohatá – žila prostý život v klášteře; nežila v rozkoších – ale v čistotě a sebezáporu; nebyla oslavována, - ale pokorně poslouchala. Přece však byla šťastná štěstím své Matky. Mohla říci, mé štěstí je být blízko u Boha. Kdo hledá štěstí, jen ve věcech stvořených, ten dělá marnou práci. Nachází jen pozlátko – hřích, ale v hříchu je odzvoněno štěstí umíráčkem. Jak jednáš Ty? Máš svatou bázeň před hříchem? V tom je řešení životního problému, řešení tvého osobního štěstí. Někdy člověk touží chybami, volností,  podivným způsobem dosáhnout štěstí. Ale ode dneška postavme touhu svého srdce po štěstí na zásadě Panny Marie: „Mým štěstím je být blízko Bohu.“

Svatá Maria, Matko Boží a Matko naše, nauč nás věřit, doufat a milovat spolu s tebou. Ukaž nám cestu do království tvého Syna Ježíše! Hvězdo mořská, sviť nám a veď nás na naší cestě!“