19. prosinec 2016

Jakmile nadejdou krátké dny a padají první sněhové vločky, do mysli člověka se vkrádají myšlenky na Vánoce. Už z toho samého slova vychází zvláštní kouzlo, jemuž odolá málokteré srdce. Dokonce i lidé nevěřící, kterým příběh o betlémském děťátku nic neříká, se chystají na svátky a přemýšlejí, jak by zažehli paprsek radosti ve své blízkosti a umocnili sváteční atmosféru.

Tisíce světel v ulicích a zářící stromečky na veřejných prostranstvích i v domácnostech promlouvají v tomto ročním období k lidskému srdci a přinášejí jakýsi zvláštní pocit štěstí. Zkusme se krátce zamyslet nad symbolem světla, které tak rádi necháváme ve vánočním období k sobě promlouvat.

Temnota noci naplňovala vždy člověka strachem a pocitem nejistoty. Světlo ohně dodávalo teplo a ochranu před neviditelným nebezpečím. Světlo mělo od pradávna hluboký symbolický význam. Křesťané užívali tohoto symbolu pro Ježíše Krista. On je Slunce, které přichází, aby svět nežil v temnotách.

Když se v zimním podvečeru jdeme někam do přírody projít, zjistíme, jak brzy nás obklopí tma a citelně se ochladí. Představa, že bychom měli celou noc trávit venku, působí velmi odpudivě. Jakmile na konci procházky zablikají světla pouličních lamp a okna domácností, je to pro oči připomínkou domova, lidské blízkosti, místa bezpečí. Podobně když se ve tmavé místnosti zapálí svíce nebo rozdělá oheň v krbu, najednou je jakoby všechno v místnosti proměněno. Všechno dostane duši. Jako když na smutné tváři zazáří přívětivý úsměv. Ano, světlo je obrazem všeho, co vzácného a krásného uvnitř zakoušíme.

Plamen svíce je velice pozoruhodný. Vytrvale stoupá vzhůru, a přestože na něj citlivě doléhá každý jemný závan větru, přesto se nedá odvrátit od svého výstupu a neúnavně vysílá proudy světla a tepla do svého okolí. Je krásným obrazem všeho dobrého a vznešeného v našem nitru, co také chce stoupat vzhůru a rozdávat kolem sebe kousek světla a tepla, byť je to až příliš často ohýbáno okolím.

Vánoční světla nás chtějí povzbudit, abychom nenaříkali nad temnem ve světě, ale abychom raději do všech tmavých míst vnášeli alespoň malé světélko. Vždyť Kniha knih o nás říká, že jsme děti Světla. Ať jsou vánoční světla stálou inspirací pro náš život.