"Svatý Josefe, tvoje moc se rozprostírá nad všemi lidskými záležitostmi. Ty dokážeš uskutečnit i to, co se zdá být nemožné. Pohlédni s otcovskou láskou na veškeré potřeby naší farnosti a uděl nám milost, o kterou tě s důvěrou prosíme." Amen.
Přinášíme Vám příběhy kněží, kteří se během celé historie naší farnosti, podíleli na výchově ke křesťanství, pečovali o kostel a v neposlední řadě se účastnili života obce. Budeme překvapeni, jak těžký byl jejich život a jejich nepřijetí ze stran občanů a obce. Jsou to příběhy těch, kteří přijali výzvu: "Pojď za mnou..."
Kalendárium představuje procházku kalendářním rokem ve společnosti těch co žili a zemřeli v pověsti svatosti. Svým životem nám dávají příklad jak se orientovat v jednotlivých životních situacích a jaký směr v našem životním putování zvolit...
Milí bratři a sestry, sv. Augustin ve svém velkém díle „O Boží obci“ říká, že celé lidské dějiny a dějiny světa jsou bojem mezi dvěma láskami: láskou k Bohu, která vede až k sebedarování, ke ztrátě sebe sama; a láskou k sobě, která vede až k pohrdání Bohem a k nenávisti vůči druhým. Tento obraz boje mezi dvěma láskami, mezi skutečnou láskou a sobectvím vysvítá také ze čtení z knihy Zjevení, které jsme dnes slyšeli. Tady se tyto dvě lásky ukazují na dvou velkých postavách. Je zde mocný rudý drak, impozantní a zneklidňující moc bez milosti a lásky - absolutní sobectví, hrůza a násilí...
Milí bratři a sestry, tak, jako každý z nás slaví svoje jmeniny a narozeniny, tak slaví podobně i naše kostely, a tím vlastně i společenství lidí, které se v nich schází. (Latina má pro kostel i pro církev, jako společenství věřících totéž slovo...
Pokud to necháme na Bohu, aby nás vedl po svých cestách, můžeme prožít mnohé a poznat různá místa spojená s putováním našich předků. Každý rok na přelomu prázdnin se účastním odborných seminářů. Byť se konají na různých místech Moravy...
Převodová tabulka hodnot podle J. M. Kašparů, byl název obdrženého e-mailu. Nejprve jsem myslela, že dochází k přejmenování jednotlivých diagnóz se všemi důsledky. Posléze jsem zjistila, že je to dvojí pohled a to jak se díváme dnes na hlavní nedostatky v chování člověka a jak se na ně dívali ještě nedávno naši předkové...
Skončil školní rok a tak babička pozvala svého vnoučka, druháka do cukrárny. Seděli u stolku a povídali a babička pozorovala jak se Tomáškovi pomalu zavírají očička. "Prosím Tě, co jsi dělal, že Ti padají oči?", ptala se babička. "To víš, jsem strašně unavený, dostali jsme vysvědčení a čekali na projev paní ředitelky v rozhlase. To bylo nekonečné, protože celá škola musela počkat až se nejdřív prvňáci podívají, kam budou chodit do druhé třídy..."
Milí bratři a sestry, náš Pán, Ježíš Kristus, nám k té dnešní příležitosti dává překrásné slovo. Hovoří o pokladu skrytém v poli, o vzácné perle, o nalezení, o hledání, o rozhodnutí se právě pro tento poklad, pro tuto perlu. Ano, jsou i jiné poklady...
Není to tak dlouho, co se vrátil jeden mladý kolega z dovolené. „Tak jak bylo na dovolené?“, byl zahrnut dotazem od nás všech. „Bylo to celkem náročné, vdávala se mi sestra. Tak to jste si i užili“ , komentovali jsme danou situaci. „Vcelku ano, nejprve jsme se podíleli...
„Potkala jsem se v kavárně se svou dobrou známou. Tak jsme rozprávěly o všeličems až přišlo na problematiku, zda všechno zvládáme a jak nám běží čas. Víš, já to řeším následovně, povídá Terezka, když přijde návštěva a nic není napečeno, nabídnu....
Pohlédnu oknem ven a vidím moravskou krajinu radující se z každé dešťové kapky padající z nebe. Vyprahlé a slunečním žárem trýzněné pole, lesy a louky žíznivě pijí chladivé proudy vody snášející se s tichým ševelením na celé to divukrásné stvoření...
Milí bratři a sestry, právě vyslechnutým podobenstvím se dovídáme od osoby nejkompetentnější odpověď na otázku, která je pro člověka velmi důležitá, totiž otázka původu a koneckonců i smyslu zla. Ježíšovo slovo je důležitý paprsek světla na skutečnost...