V letošním roce se mi zdá, že doba mezi Vánocemi a postním obdobím, které začíná 14. února Popeleční středou, je poměrně krátká. Při nedělním prohlížení internetových novin, jsem objevila moc pěkný článek Markéty Bahníkové o postu. Věřím, že pár doporučení, které autorka vybrala z rad sv. Hildegardy nás dovede připravit na nadcházející období...
Tak pomalu nám končí doba svatopostní, příští neděle je nedělí pašiovou, nebo-li květnou, zaznělo v nedělních ohláškách. Dlouhá doba postu se pomalu schyluje ke konci, abychom mohli opět prožívat blížící se svátky... V dnešním pozdravu od přátel, jsem nalezla tato slova: „Současná situace skutečně nebývale přeje hlubšímu a intimnějšímu prožívání čehokoliv. Najednou všechen ten balast a pozlátko, ty zbytečnosti a marnivosti jakoby zmizely Najednou žijeme prostěji, skromněji, jednodušeji a klidněji.“ Tedy slova, která dokonale vystihují...
Dnes máme třetí neděli postní a další neděle nám oznámí, že polovina postní doby je za námi. Pokud to každý z nás bere vážně, potom nám zaznívá hlas této svatopostní doby: zastavte se alespoň na chvilku, ztište se a v tichu se zamyslete nad slovy, která slyšíte v neděli nebo i ve všední den v kostele a jak je prožíváte každý sám ve svém životě...
Nejen v souvislosti s postní dobou, ale i s ohledem na současnou pandemii a od ní se odvíjející problémy a změny v našich životech, nás může v tomto čase více trápit odpověď na otázku po smyslu utrpení, smyslu kříže. Nevyčerpatelná studnice inspirativních odpovědí je samo Písmo svaté, zejména slova proroků...
Na popeleční středu jsme vstoupili do doby svatopostní. Vzhledem k současnému stavu pandemie jsme nebyli označeni popelem ve tvaru kříže na čelo, ale po starozákonním způsobu jsme byli „posypáni popelem na hlavu“. Nikdy jsem nepřemýšlela o počítání postních dní. Vždy to bylo čtyřicet dnů, které připomínaly čtyřicetiletou pouť izraelského národa do Země zaslíbené...
Drazí bratři a sestry, všichni cítíme, jak silně pandemie koronaviru ovlivnila náš život. Mnozí z vás volají po větší aktivitě biskupů pro uvolnění bohoslužeb. S vládou jsme jednali mnohokrát a stížnost na neústavnost omezení bohoslužeb je i u Ústavního soudu. Podali ji senátoři. Vás jsme vyzvali...
Postní doba začíná vždy v období, kdy končí zima a začíná jaro. Je to tak symbolika, která má upozornit na nový čas, čas kdy se země probouzí a objevuje se nový život. Stejně i my bychom měli díky postu odložit vše staré...
V Kristově utrpení v průběhu křížové cesty tušíme oceán inspirace pro naše všednodenní starosti a útrapy. Postní doba by měla přinést ovoce v našem vnitřním růstu a nikoliv v pouhém...
Prožíváme v těchto dnech přelom masopustního a postního období, což je vhodnou příležitostí, alespoň letmo se nad tímto časem pozastavit. Masopust sice není svátkem církevního roku, ale těsně s ním souvisí. Klasické masopustní období trvalo tři dny před popeleční středou. Datum popeleční středy je určeno podle data Velikonoc, proto i masopustní neděle, pondělí a úterý jsou rovněž ovlivněny slavností Kristova zmrtvýchvstání...
Třetí neděle adventní a čtvrtá neděle postní mají v těchto liturgických obdobích své výsadní postavení. Jsou nazývány též latinským slovem LETARE – RADOST.
V tyto dny se používá růžová barva liturgického roucha a pouze o těchto nedělích se mohou zdobit oltáře květy.